ČASTO VÁS ZAJÍMÁ

Česká mincovna není státní podnik? Není. Česká mincovna a.s. je soukromá firma. Zřizovatelem České mincovny (ČM) není ani Česká republika, ani Česká národní banka. V České republice navíc působí dvě české mincovny. Česká a Pražská mincovna. Obě jsou privátní mincovny, razící mince na zakázku.

Česká mincovna nevydává české mince? Ne. České mince vydává výhradně Česká národní banka, nikoliv Česká mincovna. Autentické české mince musí mít vyznačenu nominální hodnotu v platné české měně (Koruna česká, zk. Kč) Na českých pamětních mincích jsou uváděny nominální hodnoty: 200 Kč, 500 Kč, 2000 Kč, 2500 Kč, 5000 Kč a 10 000 kč. Největší česká mince zhotovená v jediném exempláři má nominální hodnotu 100 000 000 Kč.

Proč je na české minci cizí královna? Protože nejde o českou minci. Portrét anglické královny je jasným znamením, že se nejedná o českou minci. I když je motiv mince věnován českému tématu, nebo je mince vyražena v Čechách, nelze tyto exotické ražby vydávat za české mince. Ze zákona je českou mincí pouze mince vydaná Českou národní bankou. Popis a vyobrazení každé české mince je součástí sbírky zákonů. Dalším rozlišovacím prvkem nečeských mincí je nominální hodnota v Novozélandských dolarech nebo v měně ostrovního státu Samoa.

Kdo vykupuje mince České mincovny? Medaile České mincovny můžete nabídnout ke zpětnému odkupu přímo výrobci. Další možností, je vydražení medaile v elektronické aukci, které pořádáme v pravidelných intervalech. Poslední možností je výkup medaile za cenu drahého kovu. Medaile je v tomto případě předána do rafinérie k přetavení.

Stříbrná mince 1 NZD Mikoláš Aleš

Mikoláš Aleš (18. 11. 1852 – 10. 7. 1913) – český malíř a ilustrátor druhé poloviny 19. století. Těžištěm jeho tvorby byla česká historie, o níž povědomí vytvářel společně se spisovatelem Aloisem Jiráskem. Kromě knižních ilustrací a malby obrazů se Aleš zabýval také architektonickými návrhy fasád a interiérů domů.

Mikoláš Aleš se narodil v jihočeských Miroticích v rodině městského písaře Františka Alše. O kreslení jevil živý zájem už od svých čtyř let, takže nikoho nepřekvapilo, když se po středoškolských studiích v Písku přihlásil na Akademii výtvarných umění v Praze (1869). Krátce na to mu zemřel otec, takže si na živobytí musel vydělávat pouze vlastním přičiněním. Přispíval do časopisů a novin, přivydělával si vyučováním kreslení, vytvářel návrhy na nástěnné malby (kartony, první z nich měl název Čechie ve slávě). V roce 1876 se zapojil do studentských protestů proti názorům německého profesora Alfréda Woltmanna, který v jedné přednášce popřel existenci samostatného českého umění. Za účast na bouřlivé demonstraci si Mikoláš Aleš odseděl čtyři dny ve vězení a musel opustit školu. Talentovaného mladíka se ujal mecenáš českých malířů Alexandr Brandejs, na jehož statku v Suchdole Aleš několik let tvořil. Právě tam vzniklo v roce 1878 slavné plátno Setkání Jiřího z Poděbrad s Matyášem Korvínem. O rok později zvítězil v soutěži na výzdobu foyer Národního divadla, do níž se přihlásil společně s Františkem Ženíškem. Aleš zpracoval návrh čtrnácti lunet a čtyř nástěnných polí, Ženíšek pomáhal s převedením nákresů do skutečné velikosti. Konečné vybarvení lunet nakonec porota svěřila právě Ženíškovi a dalším malířům, což se Alše oprávněně velmi dotklo.

Mikoláš Aleš byl často terčem soudobé odborné kritiky, u laické veřejnosti však sklízel úspěch. V roce 1883 ilustroval Čelakovského Ohlasy písní ruských, později přibyly další významné ilustrační doprovody českých autorů, jakými byli například Alois Jirásek nebo Karel Václav Rais.

Méně známá je Alšova spolupráce s architekty při výzdobě fasád domů a interiérů. Mezi jeho nejpůsobivější práce patří výzdoba vestibulu pražské Staroměstské radnice nebo dvorany dnešní Živnostenské banky. Mikoláš Aleš je právem nazýván malířem národním. Pohřben byl na pražském Vyšehradě.

ZÁRUKY SPOKOJENOSTI
Při nákupu investičního zlata.

RAŽBA NA ZAKÁZKU

Razíme pro přední české podniky a instituce.
Malosériová produkce zlatých dukátů.

RAŽBA ŠPIČKOVÉ KVALITY

Razíme z ručně leštěných razidel.
Nejvyšší mincovní kvalita světové úrovně.

ČESKÝ PUNC

Originální české výrobky.
Řádně označeny puncovní značkou.
Zlato a stříbro pro jejich výrobu dodává rakouská státní mincovna.

ČNB

Jsme smluvní partner České národní banky.
Mincovna kvalifikovaná k ražbě českých mincí.

21 LET ZKUŠENOSTÍ

Pro vaši spokojenost pracuje tým 12ti specialistů...

GARANCE VÝKUPU

Co u nás koupíte, to u nás i prodáte...

ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Získáte exkluzivně pouze u nás.

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU

Mincovnictví USA (3)

Zrození mincovny a dolaru

Rychle se rozvíjející USA ve snaze sjednotit roztříštěné oběživo zavedly decimální systém, jehož základní jednotkou se stal dolar a po dlouhých přípravách byla roku 1792 zahájena ražba prvních centů ve federální mincovně ve Filadelfii. Nově založená mincovna se od počátku potýkala s nedostatkem kovu, epidemiemi, požáry a spekulanty, kteří nakonec téměř zničili dolar a jeho zlaté násobky. Dolar nakonec zažil krátké období rozkvětu, které ale roku 1837 ukončila hospodářská krize.

První pokusy o zavedení federálních mincí se datují během války za nezávislost, kdy se dolar roku 1776 stal jedinou mincí kontinentální měny. Postupná devalvace a nedostatek stříbra ale myšlenku federálního dolaru opět pohřbily a oběživo zůstalo nadále roztříštěné. Sjednocení měny se ukázalo jako nezbytné i po skončení války, kromě anglických šilinků a pencí v USA hojně obíhaly i španělské stříbrné mince. Kvůli nekompatibilitě anglického a španělského peněžního systému se při obchodování používaly převodní tabulky a účetnictví muselo být vedeno v obou měnách. Kongres se proto rozhodl pro zavedení decimálního systému, který měl vše sjednotit a zjednodušit.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2015.

SLEZSKÉ GREŠLE CÍSAŘE LEOPOLDA I.

s letopočtem 1692

Je pravda, že slezské grešle1 císaře Leopolda I. (1657–1705) patří k nejběžnějším drobným vládním mincím druhé poloviny 17. století, a to jak z pohledu výskytu v numismatických sbírkách, tak z pohledu zastoupení v nálezech domácí drobné mince. Existují však výjimky, které se řadí k velkým vzácnostem. Jednou z nich jsou grešle opatřené letopočtem 1692. Bohužel dodnes není k dispozici typologické zpracování slezských grešlí, a proto tento příspěvek přináší přehled dosud známých typů těchto bezpochyby zajímavých ražeb.

V minulém čísle časopisu M&B jsem v článku zabý vajícím se otázkami spojenými ražbou grešlí císaře Leopolda I. v roce 16982 uvedl, že oválný znak na prsou císařského orla se na aversu grešlí císaře Leopolda I. začal používat počínaje rokem 1693 a následně jím byly opatřeny všechny grešle ražené ve slezských vládních mincovnách do konce Leopoldovy vlády v roce 1705. Tento výrok jsem opřel i o fakt, že na přelomu let 1692 a 1693 bylo vydáno několik instrukcí a nařízení týkajících se jednak zvýšení cen mincí, jednak metrologických změn ražené drobné mince.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2018.