IDENTIT (=ANATOMIE) BANKOVEK Základní přehled (2)
Anatomie bankovek je věc složitá a dala by se o ní napsat celá kniha.
Proto se nám téma nevešlo do minulého čísla. Na tomto místě přinášíme dokončení tématu.
[A] 10 – sekundární znaky bankovky - mezi tyto prvky bankovek lze zařadit soutiskové značky a jinou sekundární výbavu bankovek, poskytující obecně vyšší stupeň ochrany; jde především o holografii, metalizaci, foliovou ražbu, polychromatické konfety, iridiscenci, třpytivou metalizaci, latentní obraz, opticky proměnlivou barvu s polarizačními efekty, profilometrické prvky, polymerové nebo durasefové okna (viz níže), ochranné znaky (ornamenty) a další.
10a– soutisková značna [A] 11; obrazec, který při pohledu v bílém světle na A a pohledu na R tvoří ucelený obraz, znak, který označujeme jako tzv. průsvitový obrazec
10b – holografie bankovek je reprezentována přítomností kovových mikročástic na povrchu určité plochy bankovek, na kterou je přenášena z foliového podkladu. Z kovů jsou nejčastěji zastoupeny pigmenty bronzu a hliníku, ale mohou být zastoupeny i další kovy (viz dále). Nejjednodušší charakteristika holografie (z řeckého holos - úplný a grafie - záznam) je, že se jedná o vyspělou formu záznamu obrazu, která umožňuje zpětně zachytit jeho trojrozměrnou strukturu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2016.
Jindřich Schmidt Rytec bankovek
Tvorba našich bankovek je spjata se jmény mnoha význačných umělců.
Vedle výtvarníků jako Alfons Mucha nebo Max Švabinský, jsou jimi především i naši přední rytci. Jedním z nejznámějších je Jindra Schmidt, od jehož úmrtí letos uplynulo 30 let.
Jindřich Schmidt se narodil 24. července 1897 v Račicích u Jaroměře jako třetí syn Marie a Leopolda Schmidtových, kteří zde trávili prázdniny na letním bytě. Schmidtův otec byl známým pražským zlatníkem a podporoval umělecké začátky svého syna. Po absolvování měšťanské školy nastoupil na přímluvu své tety do učení do dílny ke Karlu Kabelkovi v Šafaříkově ulici na Královských Vinohradech, která v té době patřila k jedněm z posledních dřevoryteckých dílen v Praze. Od roku 1914 navštěvoval Umělecko-průmyslovou školu, kde studoval u prof. Dvořáka a Beneše a především malíře Arnošta Hofbauera. V těchto letech navštěvoval mimo jiné i soukromou školu u malíře Karla Klára, tvůrce přírodních scenérií a restaurátora (opravoval např. staroměstský orloj).
První bankovky
Po studiu získal zaměstnání v tiskárně Politika, která se společně s dalšími závody podílela na tisku prvních československých papírových platidel. V září 1929 odchází z Politiky do nově otevřené Tiskárny bankovek Národní banky Československé (TB NBČS) v Růžové ulici.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2014.