ČASTO VÁS ZAJÍMÁ

Česká mincovna není státní podnik? Není. Česká mincovna a.s. je soukromá firma. Zřizovatelem České mincovny (ČM) není ani Česká republika, ani Česká národní banka. V České republice navíc působí dvě české mincovny. Česká a Pražská mincovna. Obě jsou privátní mincovny, razící mince na zakázku.

Česká mincovna nevydává české mince? Ne. České mince vydává výhradně Česká národní banka, nikoliv Česká mincovna. Autentické české mince musí mít vyznačenu nominální hodnotu v platné české měně (Koruna česká, zk. Kč) Na českých pamětních mincích jsou uváděny nominální hodnoty: 200 Kč, 500 Kč, 2000 Kč, 2500 Kč, 5000 Kč a 10 000 kč. Největší česká mince zhotovená v jediném exempláři má nominální hodnotu 100 000 000 Kč.

Proč je na české minci cizí královna? Protože nejde o českou minci. Portrét anglické královny je jasným znamením, že se nejedná o českou minci. I když je motiv mince věnován českému tématu, nebo je mince vyražena v Čechách, nelze tyto exotické ražby vydávat za české mince. Ze zákona je českou mincí pouze mince vydaná Českou národní bankou. Popis a vyobrazení každé české mince je součástí sbírky zákonů. Dalším rozlišovacím prvkem nečeských mincí je nominální hodnota v Novozélandských dolarech nebo v měně ostrovního státu Samoa.

Kdo vykupuje mince České mincovny? Medaile České mincovny můžete nabídnout ke zpětnému odkupu přímo výrobci. Další možností, je vydražení medaile v elektronické aukci, které pořádáme v pravidelných intervalech. Poslední možností je výkup medaile za cenu drahého kovu. Medaile je v tomto případě předána do rafinérie k přetavení.

Nástup Lucemburků na český trůn - stříbro

Lucemburkové na českém trůně – prvním zástupcem dynastie Lucemburků, který usedl na český trůn, byl Jan, syn Jindřicha VII. Lucemburského. Jeho manželkou se stala Eliška Přemyslovna, s níž se oženil 1. září 1310. Oba pak byli 7. února následujícího roku korunováni. Jan Lucemburský do českého prostředí příliš nezapadl a nerozuměl mu. O to více se angažoval v zahraničí, kde českému království vydobyl věhlas.

Nástupcem Jana Lucemburského, který padl v bitvě u Kresčaku (1346), se stal jeho a Eliščin syn Karel IV. Korunován byl ve Svatovítském chrámu 2. září 1347. Vláda Karla IV. přinesla zemi prosperitu, sama Praha se stala moderním kulturním centrem Evropy a sídlem nejvyššího představitele Svaté říše římské. Král proslul jako zakladatel a dobrý hospodář, za dob jeho panování vzniklo například Nové Město pražské, byl položen základní kámen mostu, který je nyní v celém světě znám jako Karlův, byl postaven reprezentativní hrad Karlštejn.

Synem a dědicem Karla IV. byl Václav IV., který se vlády ujal v roce 1378. Už dva roky předtím se stal římsko-německým králem. Václav byl velmi vzdělaný a sečtělý panovník, koncem jeho života se však začala dramaticky projevovat společenská krize, která později vyústila až v husitské bouře a prakticky v občanskou válku.

Václav byl, hlavně kronikáři v zahraničí, líčen jako král málo schopný. Negativního hodnocení se mu ale dostalo i proto, že zpočátku podporoval kazatele Jana Husa, kterého ve světě považovali za kacíře. Václav IV. zemřel v roce 1419.

Posledním Lucemburkem na českém trůně byl Zikmund. Jeho vztah s Čechami a koneckonců i s bratrem Václavem IV. byl poměrně kontroverzní. U nekatolické části obyvatelstva a šlechty byl značně neoblíben. Ke skutečné vládě se po Václavově smrti hned nedostal, přesto, že se nechal korunovat českým králem a uznání si snažil vynutit kombinací diplomacie i vojenských výprav. K obratu došlo až po bitvě u Lipan (1434), kdy byla poražena radikální část husitských vojsk. Ale ani pak nebyl Zikmund v Českém království přijímán jednoznačně kladně, naproti tomu v ostatní Evropě byl uznávaným politikem. Zemřel v roce 1437 ve Znojmě.

ZÁRUKY SPOKOJENOSTI
Při nákupu investičního zlata.

RAŽBA NA ZAKÁZKU

Razíme pro přední české podniky a instituce.
Malosériová produkce zlatých dukátů.

RAŽBA ŠPIČKOVÉ KVALITY

Razíme z ručně leštěných razidel.
Nejvyšší mincovní kvalita světové úrovně.

ČESKÝ PUNC

Originální české výrobky.
Řádně označeny puncovní značkou.
Zlato a stříbro pro jejich výrobu dodává rakouská státní mincovna.

ČNB

Jsme smluvní partner České národní banky.
Mincovna kvalifikovaná k ražbě českých mincí.

21 LET ZKUŠENOSTÍ

Pro vaši spokojenost pracuje tým 12ti specialistů...

GARANCE VÝKUPU

Co u nás koupíte, to u nás i prodáte...

ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Získáte exkluzivně pouze u nás.

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU

Svatý Václav Český patron na moderních ražbách

Odkaz nejznámějšího českého světce a zemského patrona svatého Václava byl po staletí vděčným tématem tvůrců mincí.

A tradice rozhodně nekončí ani v moderní době: díky volnému konkurenčnímu prostředí je legendární kníže na ražbách zobrazován častěji než kdykoliv předtím. Připomeňme si některé z nich.

Změna politického systému v roce 1989 byla začátkem nové éry české mincovní a medailérské tvorby. Tři roky po takzvané Sametové revoluci vzniká Česká mincovna, která navázala na mincovnu v Kremnici. V roce 2011 se na českém numizmatickém trhu objevil další silný hráč - Pražská mincovna. Ani jeden z producentů nevynechává možnost připomenout českého světce na výročních či mimořádných ražbách. K zajímavým a dějepisně poučným počinům patří repliky historických mincí se svatým Václavem. Tou je i tolar, jehož originál začal razit olomoucký biskup František kardinál Dietrichstein. Mocný církevní hodnostář totiž v roce 1608 získal od císaře Rudolfa II. mincovní privilegium. Tím bylo olomouckým biskupům navráceno právo, které garantovaly už listiny z jedenáctého století. Na lícní straně tolarové mince je zobrazena postava legendárního českého patrona se štítem a korouhví. Rub zdobí tři Dietrichsteinovy znaky rozbíhající se od středu v úhlech po sto dvaceti stupních. Stříbrná replika navíc obsahuje letopočet 2004 a značku mincovny.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2013

Kdo byl Andragorás? Záhadní vydavatelé antických mincí

Kouzlo a tajemství řecké klasické numismatiky spočívá v různorodosti mincovních motivů, nominálů i vydavatelů. V období helénismu jsou emise měst či městských států doplněny nominály panovníků.

Zatímco klasické řecké antické mince doslova plýtvají obrazovými náměty, postavy bohů se střídají s totemovými zvířaty či božskými atributy, helénistické mince vykazují značnou námětovou rigiditu. Lícní stranu charakterizuje většinou portrét zprava (buď vydavatele, jeho předka nebo některého z bohů), rubní strana je vyhrazena pro božstvo a nápisy identifikující vydavatele.

Obecně proto platí, že rámcové určení helénistických mincí k jednotlivým vydavatelským domům či oblastem je jednoduší než v případě mincí klasických. Jejich přesné přiřazení konkrétnímu panovníkovi či dokonce lokalizování místa jejich vzniku je však mnohdy nesmírně obtížné. Situaci ztěžuje skutečnost, že následník často vydával mince s portrétem zemřelého předchůdce či zakladatele dynastie (Seleukovci, Ptolemaiovci), nebo s portréty svého dobrodince a podporovatele (např. nejkrásnější portréty Seleuka I. se dochovaly na ražbách pergamského vládce Filetaira).
Neméně potíží způsobuje opakování několika dynastických jmen v jednom rodě, (Antiochos, Seleukos, Alexandros, Apollodotos, Diodotos), extrémní případ je pak jméno Ptolemaios, které lze přečíst na všech egyptských epigrafických ražbách.
Samostatnou kapitolu a mnohdy badatelský oříšek představují ražby ve stylu emisí Alexandra Velikého. Jeho mince z drahých kovů byly napodobovány téměř sto padesát let po jeho smrti v mincovnách od Makedonie až po města v Malé Asii a Palestině. Rozhodnutí, zda mince vznikla za života velkého krále, je bez specializované literatury nemožné a mnohdy i přesto sporné. Stejně tak rozlišování mincoven pomocí mincovních značek je velmi diskutabilní.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2011