Prezident Klaus na medailích a plaketách
Numismatické ohlédnutí za prezidentským obdobím Václava Klause. Toto numismatické ohlédnutí začnu malou vzpomínkou na své první setkání s medailérskými portréty Václava Klause.
Toto numismatické ohlédnutí začnu malou vzpomínkou na své první setkání s medailérskými
portréty Václava Klause. Počátkem roku 1993, po překonání počáteční nedůvěry a po ujištění, že nejsem provokatér, který by chtěl někoho kompromitovat pro jeho tvorbu před rokem 1989, jsem několikrát navštívil sochaře a medailéra Jiřího Prádlera v jeho pražském ateliéru. Měl tam tehdy mj. rozpracované portrétní studie a medailony novopečeného předsedy vlády České republiky a předsedy Občanské demokratické strany Václava Klause.
Tehdy jsem ještě netušil, jako mnoho dalších lidí, že právě Václav Klaus bude za 10 let po Václavu Havlovi zvolen druhým českým prezidentem. A tak mě tenkrát více zajímala Prádlerova tvorba před listopadovou revolucí, kdy poměrně často portrétoval naše významné osobnosti
a mezi nimi také naše prezidenty (Masaryk, Gottwald a Svoboda). Některé ze zmíněných Klausových medailonů a plaket se mi až teprve nedávno, po více než 15 letech, postupně podařilo získat ke zdokumentování a prostudování. Jsou popsány v níže uvedeném soupisu a veřejnost tak má poprvé možnost se s nimi seznámit.
Václav Klaus a medaile
Nám numismatikům připomínají pamětní medaile životní dráhu Václava Klause za posledních dvacet jeho života, tzn. od roku 1992 až do počátku roku 2013. Mezi náměty medailí převažují zejména výročí vzniku našeho státu. O všeobecném uznání druhého českého prezidenta svědčí nezanedbatelné množství, 14 typů dosud známých, pamětních medailí, medailonů a plaket. Na jejich tvorbě se podíleli nejen přední čeští a slovenští medailéři, ale i někteří nadšení amatéři. Do té první skupiny dozajista patří žák Otakara Španiela - sochař a medailér Jiří Prádler, z žáků prof. Stanislava Libenského musím
připomenout Jiřího Dostála a Kavanovu školu reprezentuje Miroslav Kovařík. Z dalších
českých medailérů prezidenta Klause portrétovali Jaroslav Bejvl a Luboš Charvát.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2013
Emise C II Nevydané bankovky a státovky
V průběhu a především po skončení druhé světové války se v československém peněžním oběhu
vyskytovalo hned několik vzorů papírových platidel.
Zatímco druhou měnovou reformou1
se podař ilo částečně konsolidovat rozdílné ekonomické poměry v české a slovenské části republiky, tak i nadále zde zůstávala nevyřešená otázka volného / vázaného trhu a také několikerých druhů obíhajících platidel.
Od druhé poloviny čtyřicátých let tak Národní banka Československá (NBČS) ve spolupráci s ministerstvy financí (MF) a školství započala přípravy na nových mírových bankovkách, které by postupně nahradily stávající provizorní platidla. Nejdále v tomto směru pokročily práce na trojici nám dnes dobře známých a sběrateli hojně vyhledávaných bankovek o nominálních
hodnotách 20, 100 a 1000 Kčs označované jako emise C II.
Ve sběratelské praxi se však můžeme setkat s tím, že do této emise bývají někdy řazeny i nevydané 10 Kčs vzor 1953 a 5000 Kčs vzor 1952, s jejichž nátisky se v různé fázi rozpracovanosti lze ojediněle setkat. Je však nutno zmínit, že jde o řazení de facto nesprávné, neboť pomineme-li skutečnost, že s jejich tiskem nebylo nikdy započato tak jak desetikoruna, tak pětitisícikoruna jsou nerealizovaná platidla tvaru B. V archivních materiálech se poté krom těchto dvou nominálů můžeme dočíst i o nerealizovaných2 5, 50 a 500 Kčs z kterých, vyjma pětikoruny, známe rovněž jen dílčí návrhy a tiskové zkoušky.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2012.