Vlašský dvůr – bývalý královský palác s mincovnou v Kutné Hoře. Významná historická a kulturní památka, založená koncem 13. století.

"Hlavní vládní mincovna v Kutné Hoře hrála z hlediska domácího měnového vývoje rozhodující úlohu především v období grošovém ve 14. a 15. století, kdy zdejší zdroje nově vytěženého důlního stříbra představovaly jak nejvýznamnější zdroj drahého kovu pro výrobu vládních mincí, tak i nejdůležitější exportní komoditu středověkého českého státu. Zkušební výroba velkých stříbrných obchodních mincí tolarového typu probíhala v Kutné Hoře již ve dvacátých letech 16. století (známé odražky českých zemských tolarů z let 1524, 1527 a 1528), ale jejich pravidelná ražba byla zahájena až od roku 1543. Kutnohorská mincovní produkce byla v té době již určována více politickými okolnostmi a odrážely se v ní zápasy mezi panovníkem a stavovskou obcí o budoucí podobu české zemské měny. V tomto zápolení dočasně převládl vliv Ferdinanda I., kterému se podařilo v roce 1561 prosadit dočasnou integraci českých zemí do celoříšského měnového systému s politicky garantovaným pevným směnným kursem.

Tento krok se však ukázal pro české země jako ekonomicky nevýhodný a po několika letech způsobil v běžné peněžní směně nebývalý chaos. Česká stavovská obec proto krátce po nástupu nového krále Maxmiliána II. prosazovala měnovou odluku od říšského systému a znovuobnovení autonomní české zemské měny, ke které došlo roku 1573. Tehdy byla i v Kutné Hoře obnovena ražba českých stříbrných tolarů, se kterými se dalo bez problémů platit i v zahraničí, ale vůči obnovené domácí grošové měně i vůči měnám cizím měly tyto nové tolary směnný kurs pohyblivý (spolu s inflací platební síla stříbrných tolarů, vyjádřená v zemských měnách, postupně rostla)."

prof. PhDr. Petr Vorel, CSc