ČASTO VÁS ZAJÍMÁ

Česká mincovna není státní podnik? Není. Česká mincovna a.s. je soukromá firma. Zřizovatelem České mincovny (ČM) není ani Česká republika, ani Česká národní banka. V České republice navíc působí dvě české mincovny. Česká a Pražská mincovna. Obě jsou privátní mincovny, razící mince na zakázku.

Česká mincovna nevydává české mince? Ne. České mince vydává výhradně Česká národní banka, nikoliv Česká mincovna. Autentické české mince musí mít vyznačenu nominální hodnotu v platné české měně (Koruna česká, zk. Kč) Na českých pamětních mincích jsou uváděny nominální hodnoty: 200 Kč, 500 Kč, 2000 Kč, 2500 Kč, 5000 Kč a 10 000 kč. Největší česká mince zhotovená v jediném exempláři má nominální hodnotu 100 000 000 Kč.

Proč je na české minci cizí královna? Protože nejde o českou minci. Portrét anglické královny je jasným znamením, že se nejedná o českou minci. I když je motiv mince věnován českému tématu, nebo je mince vyražena v Čechách, nelze tyto exotické ražby vydávat za české mince. Ze zákona je českou mincí pouze mince vydaná Českou národní bankou. Popis a vyobrazení každé české mince je součástí sbírky zákonů. Dalším rozlišovacím prvkem nečeských mincí je nominální hodnota v Novozélandských dolarech nebo v měně ostrovního státu Samoa.

Kdo vykupuje mince České mincovny? Medaile České mincovny můžete nabídnout ke zpětnému odkupu přímo výrobci. Další možností, je vydražení medaile v elektronické aukci, které pořádáme v pravidelných intervalech. Poslední možností je výkup medaile za cenu drahého kovu. Medaile je v tomto případě předána do rafinérie k přetavení.

Jan Železný

Jan Železný - (16. 6. 1966) – český oštěpař, trojnásobný mistr světa a několikanásobný rekordman. V roce 2000 byl vyhlášen Atletem světa, dvakrát Atletem Evropy a čtyřikrát se stal vítězem české ankety Sportovec roku.

Jan Železný se narodil v Mladé Boleslavi. Na svět přišel předčasně už v 7. měsíci, jako dítě pak trpěl různými nemocemi a neduhy. Jeho rodiče byli aktivními sportovci a ke sportu přivedli i syna. Výkonnostně se začal výrazně zlepšovat až po nástupu na vojnu, kdy byl přidělen do armádního sportovního klubu Dukla Banská Bystrica. Vojákem pak zůstal a dosáhl hodnosti majora.

V roce 1987 hodil svůj první světový rekord (87,66 m) a na Mistrovství světa v Římě vybojoval první medaili za třetí místo. Následujícího roku na olympiádě v Soulu už získal stříbro, když ho jen těsně překonal Fin Tapio Korjus.

Železného zlatá éra tak už klepala na dveře.
Další světový rekord (89,66 m) přidal na atletickém mítinku v Oslo, zároveň ale dolehly vážné zdravotní problémy, které ho dvakrát připravily o kvalifikace na mistrovství světa.

Na letní olympiádě v Barceloně (1992) se však už opět ukázal v plné síle: vybojoval svoji první zlatou olympijskou. Další dvě pak přidal na olympiádách v Atlantě (1996) a v Sydney (2000).

Na světových šampionátech exceloval v letech 1993, 1995 a 2001, kdy za nejdelší hody oštěpem obdržel zlaté medaile. Na MS v Seville v roce 1999 vybojoval další bronz. Poslední medaili, bronzovou, vybojoval o sedm let později na Mistrovství Evropy v Göteborgu. Sportovní kariéru oficiálně ukončil na mítinku v Mladé Boleslavi, který se konal 19. října 2006.

Umístění v soutěžích:
(zdroj: wikipedia)

2006 Göteborg-Mistrovství Evropy -3. místo
2004 Atény-Olympijské hry -9. místo
2003 Paříž-Mistrovství světa -4. místo
2002 Mnichov-Mistrovství Evropy -12. místo
2001 Edmonton-Mistrovství světa -1. místo v rekordu šampionátu 92,80 m
2000 Sydney-Olympijské hry -1. místo v olym. rekordu 90,17 m
1999 Grand Prix -2. místo mezi oštěpaři (celkově 24.)
1999 Sevilla-Mistrovství světa -3. místo
1997 Grand Prix -1. místo mezi oštěpaři(celkově 7.)
1997 Atény-Mistrovství světa -9. místo
1996 Atlanta-Olympijské hry -1. místo
1996 Jena-Mítink EAA -světový rekord 98,48 m
1995 Grand Prix -1. místo v oštěpu (celkově 2.)
1995 Göteborg-Mistrovství světa -1. místo
1994 Helsinki-Mistrovství Evropy -3. místo
1993 Grand Prix -1. místo v oštěpu (celkově 2.)
1993 Sheffield -světový rekord 95,66 m
1993 Pietersburg -světový rekord 95,54 m
1993 Stuttgart-Mistrovství světa -1. místo
1992 Barcelona-Olympijské hry -1. místo
1992 Oslo-Mítink Zlaté ligy -světový rekord 94,74 m
1991 Grand Prix -1. místo v oštěpu (celkově 2.)
1991 Tokio-Mistrovství světa -nepostoupil z kvalifikace
1990 Split-Mistrovství Evropy -nepostoupil z kvalifikace
1990 Oslo-Mítink Zlaté ligy -světový rekord 89,66 m
1988 Soul-Olympijské hry -2. místo
1987 Řím-Mistrovství světa -3. místo
1987 Grand Prix -4. místo
1987 Nitra-Mistrovství ČSSR -světový rekord 87,66 m
1986 Stuttgart-Mistrovství Evropy -nepostoupil z kvalifikace
1983 Schwechat-Mistrovství Evropy juniorů -6. místo

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU

JEJÍ VELIČENSTVO MARIE TEREZIE

Když se před 300 lety Marie Terezie 13. května 1717 narodila, přijali to její rodiče, vídeňský dvůr i celá Vídeň s rozpaky.

Oslavy narození druhého dítěte císařsko-královského páru byly provázeny zklamáním, že je to dcera, a nikoli mužský potomek, který by se stal následníkem trůnu. Její rodiče byli ještě mladí (32 a 26 let) a mohli doufat, že se jim později narodí chlapec. Proto mohla Marie Terezie prožívat vcelku bezstarostné dětství, aniž by se ji kdo snažil vychovávat k budoucímu poslání panovnice v rozsáhlé habsburské říši. Bezstarostnost a poklidnost dětství a mládí Marie Terezie kontrastuje s pozdějšími problémy po převzetí vlády v monarchii. Doba její čtyřicetileté vlády byla naplněna nepřetržitým proudem vzrušujících dějů, rozmanitých událostí a významných přeměn.

Marie Terezie byla dcerou císaře Karla VI.1 a jeho choti Alžběty Kristýny.2 Pokud bychom chtěli charakterizovat dlouhé období vlády Karla VI., byl by jistě jedním z nejdůležitějších faktorů veškeré jeho politiky boj o prosazení tzv. Pragmatické sankce.3 (obr. 01) Karel VI. ji vydal již v roce 1713, tedy v době, kdy ještě neměl žádné děti. Tento právní dokument z 19. dubna 1713 obsahoval dvě obzvlášť důležité zásady. Zaprvé Karel VI. prohlásil své državy za „indivisibiliter ac inseparabiliter“, za nedělitelné a nerozdělitelné,4 a vytvořil tak v duchu šlechtického práva majorát5, který mohl být děděn pouze nerozdělený. Poprvé tak byla habsburská monarchie v oficiálním dokumentu chápána a uznána jako celek.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2017.

Miliónové mince Dva extrémně vzácné desetidukáty v aukci

V minulém čísle jsme se zabývali nejdražšími českými mincemi. Ani jsme se nenadáli a pořadí rekordmanů se může výrazně změnit. Do aukce se totiž dostávají dva výjimečně vzácné kusy.

Žádné prvenství není na věky. Aukční rekord za nejdráže prodanou českou minci v českých aukcích (2 691 000 Kč v 39. Aukci AUREA Numismatika 3. 12. 2011 za pražských Matyášův 10 dukát 1613) bude pravděpodobně atakovat desetidukát zimního krále Fridricha Falckého ražený v Praze roku 1620 a Valdštejnův desetidukát z roku 1631 (naposledy se jiný kus prodal v 45. Aukci AUREA Numismatika 19. 5. 2012 za 2 574 000 Kč).

Valdštejnové

Valdštejnové odvozují svůj rodový původ od Markvarticů a jako samostatný rod vystupují již od počátku 13. století. Nejznámější osobností této šlechtické rodiny je nepochybně Albrecht z Valdštejna (1583–1634). Jeho osudy spjaté s vojenskou kariérou jsou dobře známy – příklon k Ferdinandovi II. za stavovského povstání mu přinesl posléze obrovský majetek a především zcela ojedinělé společenské postavení. Vír probíhající třicetileté války jej vynesl do výšin, učinil z něj vojevůdce a politika celoevropského významu. Valdštejnova touha po moci a především podezření, že usiluje o český trůn však předznamenalo i jeho pád – s císařovým vědomím byl zavražděn v Chebu 25. 2. 1634.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2013