Ze světa kovových známek (3) Spolkové známky na pivo
Mocný rozmach spolkového života poslední čtvrtiny 19. století odstartovalo vydání zákona č. 134/1867 ř. z. O právu shromažďovacím z 15. listopadu roku 18671 a fundamentální články zakotvené v prosincové ústavě ze dne 21. prosince 1867.
Tyto legislativní normy v královstvích a zemích v říšském sněmu zastoupených zaručovaly nejdůležitější práva týkající se individuálních občanských svobod.
Ústavní článek 12 zákona č. 142/1867 ř. z. praví: „Rakouští občané státní mají právo se shromažďovati a spolky činiti. Jak se těchto práv má užívati, ustanovuje se zvláštními zákony“. Po celé Cislajtanii (Předlitavsku) začaly masově vznikat spolky divadelních ochotníků, pěvecké, čtenářské, studentské, vzdělávací a školské, sportovní jednoty sokolů a německých turnerů, hasičské sbory, vzájemně podpůrné profesní spolky, ale i rozmanité stolní společnosti. Nejstarší obecní spolky, sbory městských střelců, někde i vojenských vysloužilců a hasičů, vznikly lokálně však již dávno před vydáním výše uvedeného zákona a prosincové ústavy.
Spolky měly významný podíl na utváření společenského života obcí, který se odehrával obyčejně v hostincích. Při schůzích a slavnostních akcích se konzumovalo pivo, jež bylo částečně hrazeno členům organizace prostřednictvím spolkových kovových známek. Tyto platební prostředky, které obdrželi členové, možná i význační hosté, v počtu úměrném jejich společenskému, potažmo spolkovému postavení a zásluhám, byly pak spolkem hromadně propláceny. Pozoruhodné jsou v tomto ohledu známky jabloneckých městských střelců a českodubských německých turnerů, jejichž nominální hodnota je BIER PREIS (doslova pivní cena) a které tvoří samostatnou kategorii spolkových pivních známek – pivo jako cena za výkon.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2011
Operace Bernhard
Padělky britských liber
Padělání platidel patří k nejúčinnějším způsobům vedoucím k oslabení nepřítele, a snad i proto se s ním v mnoha válečných konfliktech setkáváme tak často. Akcí, která v novodobé historii nemá obdoby, je bezpochyby operace Bernhard, pomocí které se za 2. světové války snažilo nacistické Německo rozvrátit britskou měnu.
S plánem na oslabení britského hospodářství výrobou a šířením falešných liber přišel v prosinci 1939 SS Strurmbannführer Andreas Naujocks, který jej přednesl svému nadřízenému Reinhardu Heydrichovi. V Heydrichově pojetí se poté začíná rodit plán, který v následujících letech vejde do světového povědomí jako operace Bernhard, největší padělatelská operace novodobé historie. Pod Naujocksovým vedením se po schválení nejvyšším vedením vytváří pracovní skupina, která se dále zabývá technickým zabezpečením celé akce pod krycím názvem operace Andreas.
Sachsenhausen
Původně se jako sídlo padělatelské dílny zvažoval Berlín. Hrozilo však reálné nebezpečí, že by zaměstnanci mohli informace vynést spojencům. Bylo tak rozhodnuto, že se tiskárna umístí v jednom z koncentračních táborů. Na seznamu uvažovaných lokalit se ocitly tábory v Osvětimi, Ravensbrücku, Buchenwaldu a Sachsenhausenu. Vybrán byl posledně jmenovaný a to především díky výhodné poloze nedaleko Berlína.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2015.