Trh s diamanty v Rusku nutně potřebuje státní pomoc.
Největšímu světovému producentovi diamantů De Beers klesl za šest měsíců letošního roku zisk o 99 procent na tři miliony USD (53,8 milionu Kč) a prodej surových diamantů se propadl o 57 procent na 1,4 miliardy USD.
Světová ekonomická krize má negativní vliv na maloobchodní prodej diamantových šperků i poptávku po neopracovaných kamenech.
Velkým problémům čelí i trh s drahými kameny v Rusku. Rusko přitom v tomto roce tiše překonalo společnost De Beers v roli největšího světového producenta diamantů. Ruská státní diamantová společnost Alrosa již od prosince neprodává neopracované kameny na otevřeném trhu. Místo toho jsou její diamanty uskladněny.
Ruský premiér Vladimir Putin slíbil více než miliardu dolarů na podporu nyní ztrátové produkce diamantů. Firmě Alrosa, která trpí prudkým propadem poptávky, vyčlení i přes nelehkou finanční situaci Ruska ze státní kasy 30 až 35 miliard dolarů. Putin státní pomoc přislíbil po návštěvě východosibiřského dolu Mir, kde Alrosa těží.
Alrosa představuje hlavní zdroj příjmů pro téměř milionovou oblast Jakutsko, její produkce představuje čtvrtinu celosvětového objemu.
Odborníci předpokládají, že k oživení poptávky na trhu s diamanty dojde až v roce 2011.
Nobelova cena Medaile pro největší mozky světa
Rok před smrtí sepsal vynálezce dynamitu Alfred Nobel závěť, v níž pověřil švédskou
Akademii věd, ať na jeho počest udílí ceny nejvýznačnějším vědcům, umělcům
a mírotvorcům.
I letos v prosinci laureáti převezmou kromě finanční odměny
z Nobelova fondu také zlaté medaile s podobiznou Alfreda Nobela. Jak vznikají
medaile pro největší „mozky“ lidstva?
Když svobodný a bezdětný průmyslník Alfred Nobel v roce 1895 potřetí přepisoval svou závěť, možná ho tak trochu pálilo svědomí. Měl za sebou úspěšnou dráhu vynálezce a dařilo
se mu i jako obchodníkovi, který díky svým patentům vydělal jmění. Bohužel právě jeho nejslavnější vynález – dynamit – stál miliony lidí život. Mezi oběťmi Nobelových pokusů
byl dokonce i jeho mladší bratr, který nepřežil jeden nečekaný výbuch při bratrových prvních experimentech s novou třaskavinou. Odhodlaného chemika ale ani rodinná tragedie
v dalších pokusech nezastavila, a tak si v roce 1867 nechal patentovat svůj zásadní vynález.
Nobel dynamit údajně zamýšlel jako důlní třaskavinu, jenže vynálezu se rychle chytil zbrojařský průmysl a výbušnina, kterou začaly chrlit desítky Nobelových továren po
celé Evropě, se stala součástí nových zbraní. Geniálního vynálezce pak začali mnozí vnímat především jako obchodníka, který vydělává na zabíjení lidí. A takový odkaz si slavný inovátor nepřál.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2012
PRAŽSKÁ MINCOVNA .CZ
