Nobelova cena Medaile pro největší mozky světa
Rok před smrtí sepsal vynálezce dynamitu Alfred Nobel závěť, v níž pověřil švédskou
Akademii věd, ať na jeho počest udílí ceny nejvýznačnějším vědcům, umělcům
a mírotvorcům.
I letos v prosinci laureáti převezmou kromě finanční odměny
z Nobelova fondu také zlaté medaile s podobiznou Alfreda Nobela. Jak vznikají
medaile pro největší „mozky“ lidstva?
Když svobodný a bezdětný průmyslník Alfred Nobel v roce 1895 potřetí přepisoval svou závěť, možná ho tak trochu pálilo svědomí. Měl za sebou úspěšnou dráhu vynálezce a dařilo
se mu i jako obchodníkovi, který díky svým patentům vydělal jmění. Bohužel právě jeho nejslavnější vynález – dynamit – stál miliony lidí život. Mezi oběťmi Nobelových pokusů
byl dokonce i jeho mladší bratr, který nepřežil jeden nečekaný výbuch při bratrových prvních experimentech s novou třaskavinou. Odhodlaného chemika ale ani rodinná tragedie
v dalších pokusech nezastavila, a tak si v roce 1867 nechal patentovat svůj zásadní vynález.
Nobel dynamit údajně zamýšlel jako důlní třaskavinu, jenže vynálezu se rychle chytil zbrojařský průmysl a výbušnina, kterou začaly chrlit desítky Nobelových továren po
celé Evropě, se stala součástí nových zbraní. Geniálního vynálezce pak začali mnozí vnímat především jako obchodníka, který vydělává na zabíjení lidí. A takový odkaz si slavný inovátor nepřál.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2012
Tereza Eisnerová Mistři české numismatiky
Tereza Eisnerová patří k nejmladší generaci českých medailérů.
V rodné Praze studovala na střední Výtvarné škole Václava Hollara, kde se poprvé seznámila se základy modelování a sochařskými technikami. Ve studiu pokračovala na Akademii výtvarných umění v Praze, a to nejprve v sochařském ateliéru profesora Jindřicha Zeithammla a posléze v ateliéru figurálního sochařství a medaile profesora Jana Hendrycha. Tam také v roce 2012 absolvovala.
Cit pro jemné modelace a práci v reliéfu ji už za studií dovedl k zájmu o medailérství. A v tomto oboru brzy zaznamenala první úspěchy v podobě ocenění v soutěžích vypisovaných ČNB. Vůbec první její realizací se stala pamětní dvousetkorunová mince z roku 2012 k výročí narození malíře Kamila Lhotáka. Ve stejném roce začala spolupracovat také s Pražskou mincovnou.
Nejvýraznějším prvkem autorčina medailérského rukopisu je drobnopisný detail. Ve volné sochařské tvorbě je ale vášnivou experimentátorkou. Její výrazně expresivní styl suverénně kombinuje vlivy symbolistního sochařství přelomu 19. a 20. století s technikou ready-made.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2014.