V Jablonci vyrazili největší platinovou medaili
Ojedinělým počinem se od středy může chlubit Česká republika. V Jablonci nad Nisou byla ve středu 4. listopadu vyražena zřejmě největší platinová investiční medaile na světě.
V Jablonci vyrazili největší platinovou medaili
Jablonec nad Nisou - Ojedinělým počinem se od středy může chlubit Česká republika. V Jablonci nad Nisou byla ve středu 4. listopadu vyražena zřejmě největší platinová investiční medaile na světě. Půlkilogramový kotouč vzácného kovu s motivem pražského Chrámu svatého Víta měří v průměru 85 milimetrů. „Technická kvalita medailí v této fázi dosahuje tak pětadevadesáti procent. Ještě před expedicí je čekají konečné úpravy,“ poznamenal vedoucí technické přípravy výroby jablonecké mincovny Josef Pazour, když ihned po ražbě kontroloval jeden z prvních exemplářů.
Předlohu zpracoval Vladimír Oppl
O návrh se postaral akademický sochař a medailér Vladimír Oppl, který má na svém kontě už celou řadu zrealizovaných návrhů medailí a mincí. Je mezi nimi například i česká dvacetikoruna a dnes už neplatný padesátihaléř. Prestižní časopis World Coin News mimochodem v roce 1999 uznal jeho minci Nové město pražské za Nejkrásnější zlatou pamětní minci na světě. „Jsem velmi rád, že jsem se mohl podílet na vzniku této unikátní medaile. Myslím, že právě Chrám svatého Víta, jako jedna z největších českých památek, si tuto poctu zaslouží,“ svěřil se autor.
Připomínka kardinála Schwarzenberga
Medaile zobrazuje Chrám svatého Víta z jedné strany, z druhé pak klečícího Bedřicha kardinála Schwarzenberga, katolického kněze, který se významně přičinil o dostavbu katedrály. Reliéf doplňuje číslovka 995 udávající ryzost kovu v tisícinách. Emise této výjimečné medaile dosáhne počtu čtyř set kusů. Cena jednoho činí téměř šest set tisíc korun. Už nyní je možné si tuto investiční a sběratelskou lahůdku, která je první z plánované série Významné stavby, rezervovat například na stránkách Zlatemince.cz
Popisek
Autor návrhu platinové medaile, akademický sochař Vladimír Oppl,
si prohlíží první vyraženou medaili.
PŮLSTOLETÍ HARCUBOVY PĚTIKORUNY Historie slavné mince
Ačkoliv je to o něm málo známo, představuje rok 1964 jeden z významných milníků československého mincovnictví.
Jednak bylo po sedmileté přestávce obnoveno vydávání pamětních mincí, které se od toho roku vydávají každoročně bez přestávky, jednak pořádání výtvarných soutěží na umělecké návrhy mincí převzala po ministerstvu školství (dříve ministerstvu školství a národní osvěty), zprvu na základě pověření ministerstva financí a později v rámci vlastní zákonné kompetence, Státní banka československá (SBČS).
Rok 1964 také znamenal začátek další etapy zásadního přerodu soustavy československých platidel, zavedených při peněžní reformě v roce 1953, vydáním tříkorunových a pětikorunových mincí náhradou za státovky. Nás bude zajímat vznik pětikoruny, od jejíhož vydání uplynulo tento rok právě půlstoletí. Podmínky neomezené anonymní soutěže na výtvarný návrh pětikoruny vypsala SBČS 28. května 1965 s uzávěrkou 15. října 1965. Na lícní stranu mince měli autoři
umístit státní znak, název státu, letopočet 1966 a případně „drobné příhodné symboly“. Na rubové straně měla být ztvárněna „nápadná číslice 5“ se zkratkou měnové jednotky Kčs a vyjádřen „symbol anebo motiv ze současného života“.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2016.
PRAŽSKÁ MINCOVNA .CZ
