Ze světa kovových známek (17) Materiály účelových známek (2)
Tento díl se tak trošku vymyká názvu seriálu. K výrobě účelových známek byly totiž užívané i nekovové materiály.
Již v první polovině 19. století se vyráběly někdy i svépomocí známky z lepenky nebo kartonu, často kruhové a podobné tak mincím, kterých se do současnosti vzhledem malé trvanlivost papíru dochoval pravděpodobně pouhý zlomek.
Byly to známky užívané především v zemědělství, kde potvrzovaly odvedenou práci v časovém nebo úkolovém pojetí. Staršími jsou známky robotní, později vznikaly z tuhého papíru i známky chmelové. Příkladem podomácku zhotovené papírové chmelovky je známka Cyrila Vitnera z obce Hředle na Rakovnicku (obr. 1). Kartónová peněžní známka či nouzovka, kterou vydal J. Wetzler ze Žatce, byla vytištěna v odborném závodě (obr. 2). Vedle různých druhů kartonu a tuhého papíru se užíval i prešpán - chemicky tvrzená lepenka. Na tento odolnější materiál šlo nejen tisknout, ale i do něj razit (obr. 3).
Přechodem mezi známkami kovovými a papírovými jsou ražby na kovem plátované lepence. Byly ražené jako kovové známky a sloužily vesměs k reklamním účelům. Typickým zástupcem této kategorie je známka Exportního pivovaru a. s. Velké Březno, jejíž materiál je lepenka plátovaná měděnou vrstvou (obr. 4). Podobného provedení jsou známky pařížských veřejných domů. Zde ražba nevěstince U hezkých holek (krásných slepic) v ulici Blondel 32 v Paříži (obr. 5), který proslavil spisovatel Henry Miller.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2014.
Jizerský most 5000 Kč 2014
V září 2012 vyhlásila ČNB veřejnou soutěž na sedmou zlatou minci z cyklu Mosty.
Jejím tématem byl Jizerský most na trati Tanvald – Harrachov. Soutěže se zúčastnilo 17 výtvarníků, kteří předložili celkem 29 návrhů budoucí mince. Vyhodnocení soutěže uskutečnila Komise pro posuzování návrhů na české peníze dne 30. října 2012 v České národní bance. Přítomna byla také stálá odborná poradkyně pro cyklus Mosty Ing. arch. Eva Dvořáková z Národního památkového ústavu.
Předložené návrhy hodnotila komise v rámci tří soutěžních kol. V prvním kole bylo vyřazeno 8 sádrových modelů. Důvodem pro jejich vyřazení bylo především nedostatečné vystižení podoby či funkce Jizerského mostu, případně výtvarné nedostatky v kompozici, modelaci či písmu. Ve druhém kole získalo odměnu 15 návrhů, které se vyznačovaly vyšší úrovní výtvarného zpracování a tematicky lépe odpovídaly zadanému tématu.
Do třetího kola postoupilo šest návrhů, které nejlépe vystihovaly podobu Jizerského mostu a jejich výtvarné provedení bylo na nejvyšší úrovni. První cenu získal návrh akademického malíře Vladimíra Pavlici za dokonalé vystižení mostní architektury, neobvyklou kompozici obou stran a originální použití pozitivního a negativního typu písma. Druhou cenu obdržel návrh akademického sochaře Zbyňka Fojtů za soulad obou stran a zdařilé vystižení zadaného námětu. Třetí cenu komise udělila návrhu pana Luboše Charváta za celkově kvalitní zpracování návrhu jak z hlediska výtvarného, tak námětového.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2014.