Skotská libra Zvláštnosti autonomní měny
Libra, podobně jako dolar, je měnovou jednotkou s poměrně dlouhou historií, vývojem a rozšířením.
V následujícím příspěvku chceme poukázat na jednu z variant libry, totiž libru skotskou. Není možné se v článku věnovat veškerým aspektům librové měny a proto soustředíme pozornost pouze na ty skutečnosti, které mají zásadní význam pro moderní notafilii.
Skotská měna se vyvíjela autonomně již od 12. století. Později, v polovině 16. století, byla skotská libra v poměru 1/12 k libře britské (též anglická libra). Zajímavostí je, že emisní právo vydávat skotské libry má až do současné doby několik soukromých skotských bank. Nejznámější je pravděpodobně Bank of Scotland, která patří do velké skupiny finančních ústavů a pojišťoven, Lloyds Banking Group. Terminologicky není vhodné označovat skotskou libru jako libru šterlinků (pound sterling, british pound; podle ISO 4217 GBP; £), přestože je k GBP v paritě, podobně jako jiné místní původně anglické libry tzv. britských závislých území (manská libra, guernseyská libra apod.1), které vlastní ISO kód nemají. Pro skotskou notafilii je také zajímavá existence některých tzv. městských bank, jako byla City of Glasgow Bank, působící na bankovním trhu od roku 1829 do 1879. V seznamu bank není zpravidla uváděna, přestože vydala několik emisí jedno librových bankovek.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2014.
Úvod do grošového období (5) České mincovnictví grošové doby (1)
Česká měna denárová – měna lehkých, zrnem proměnlivých a i několikrát do roka stahovaných denárů – vzala v Čechách za své rokem 1300.
Přestože se denárový systém dočkal parciální změny již v druhém desetiletí 13. století zaražením tzv. brakteátů, dochází k celkové rekonstrukci české měny až reformou krále Václava II. (1278 – 1305).
„Poslal král do Florencie a povolal pečlivé odborníky, totiž Reinharda, Alfarda a Cynona Lombardského, kteří měli v takových záležitostech tak velkou zkušenost, že mohli s prospěchem řídit věc tak důležitou. A tak byla léta Páně 1300 v měsíci červenci zavedena
mince grošů pražských a malých penízků, jichž jde na groš dvanáct, a každý peníz byl označen jménem Václava, kter ý je zavedl.“ Tak líčí Zbraslavská kronika sepsaná v letech 1314–1317 Petrem Žitavským vznik vskutku nejslavnější české mince. Na sklonku roku 1299 dlel v Itálii kancléř krále Václava basilejský biskup Petr z Aspeltu. S jeho návratem do Čech vystupují ve službách králových i tři zmínění italští f inančníci Rinieri, rytíř Appardo a Cino.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2011
PRAŽSKÁ MINCOVNA .CZ
