ČASTO VÁS ZAJÍMÁ

Česká mincovna není státní podnik? Není. Česká mincovna a.s. je soukromá firma. Zřizovatelem České mincovny (ČM) není ani Česká republika, ani Česká národní banka. V České republice navíc působí dvě české mincovny. Česká a Pražská mincovna. Obě jsou privátní mincovny, razící mince na zakázku.

Česká mincovna nevydává české mince? Ne. České mince vydává výhradně Česká národní banka, nikoliv Česká mincovna. Autentické české mince musí mít vyznačenu nominální hodnotu v platné české měně (Koruna česká, zk. Kč) Na českých pamětních mincích jsou uváděny nominální hodnoty: 200 Kč, 500 Kč, 2000 Kč, 2500 Kč, 5000 Kč a 10 000 kč. Největší česká mince zhotovená v jediném exempláři má nominální hodnotu 100 000 000 Kč.

Proč je na české minci cizí královna? Protože nejde o českou minci. Portrét anglické královny je jasným znamením, že se nejedná o českou minci. I když je motiv mince věnován českému tématu, nebo je mince vyražena v Čechách, nelze tyto exotické ražby vydávat za české mince. Ze zákona je českou mincí pouze mince vydaná Českou národní bankou. Popis a vyobrazení každé české mince je součástí sbírky zákonů. Dalším rozlišovacím prvkem nečeských mincí je nominální hodnota v Novozélandských dolarech nebo v měně ostrovního státu Samoa.

Kdo vykupuje mince České mincovny? Medaile České mincovny můžete nabídnout ke zpětnému odkupu přímo výrobci. Další možností, je vydražení medaile v elektronické aukci, které pořádáme v pravidelných intervalech. Poslední možností je výkup medaile za cenu drahého kovu. Medaile je v tomto případě předána do rafinérie k přetavení.

Božena Němcová - Babička

Božena Němcová (4. 2. 1820 - 21. 1. 1862) – česká spisovatelka, autorka pohádkových sbírek, románů a povídek z venkova. Její nejznámější knihou se stala Babička. Božena Němcová se narodila ve Vídni Terezii Novotné, která se záhy provdala za panského kočího, rakouského Němce, Johanna Pankla.

Dětství prožila v Ratibořicích, které jsou dnes částí města Česká Skalice. Budoucí spisovatelku nesmírně ovlivnila její babička Marie Magdalena Novotná, která za rodinou přicestovala z Vídně.

Když bylo Boženě sedmnáct, provdala se na přání rodičů za komisaře finanční stráže Josefa Němce. Manželé si však příliš nerozuměli a jejich soužití nebylo šťastné. Shodovali se snad jen v odporu vůči rakouské vládě. Právě kvůli svým názorům Němec často měnil pracoviště, a když byl přeložen až do Uher, jeho manželka odešla i se čtyřmi dětmi do Prahy. Uživit sebe i potomstvo nebylo jednoduché, přesto nové prostředí Němcové v profesním vývoji pomohlo. Udržovala kontakty s umělci a vlastenci, kteří ji pomohli nasměrovat k literatuře. V důsledku nepovedeného manželství inklinovala ke vztahům s různými intelektuály a tyto vztahy často nekončívaly jen v úrovni platonické. Němec tušil nevěru, a tak docházelo k hádkám, které končily až fyzickým napadáním manželky.

Mezi prvotiny Boženy Němcové patřily básně Ženám českým, Moje vlast a Slavné ráno. Jejím nejvýznamnějším příspěvkem české literatuře se však stala próza z vesnického prostředí a také půvabné pohádky, na nichž vyrostlo několik generací. Spisovatelka se živě zajímala o lidový folklor v Čechách i na Slovensku, což se barvitě promítlo v jejím díle. Mezi autorčiny nejznámější povídky patří Baruška, Pomněnka šlechetné duše, Divá Bára, V zámku a podzámčí, Podhorská vesnice a další. K perlám české literatury patří především rozsáhlé dílo Babička, inspirované spisovatelčinými zážitky z dětství, v němž hrála významnou úlohu její skutečná babička. Kniha se později dočkala filmového zpracování, podobně jako řada dalších titulů Boženy Němcové.

Život zakladatelky novodobé české prózy nebyl jednoduchý, po většinu času se potýkala s chudobou, nepochopením okolí i nemocemi. Její tělo bylo uloženo na vyšehradském hřbitově.

Památku Boženy Němcové připomíná také pamětní deska na domě U Tří lip (ulice Na Příkopě), kde v roce 1862 skonala.

ZÁRUKY SPOKOJENOSTI
Při nákupu investičního zlata.

RAŽBA NA ZAKÁZKU

Razíme pro přední české podniky a instituce.
Malosériová produkce zlatých dukátů.

RAŽBA ŠPIČKOVÉ KVALITY

Razíme z ručně leštěných razidel.
Nejvyšší mincovní kvalita světové úrovně.

ČESKÝ PUNC

Originální české výrobky.
Řádně označeny puncovní značkou.
Zlato a stříbro pro jejich výrobu dodává rakouská státní mincovna.

ČNB

Jsme smluvní partner České národní banky.
Mincovna kvalifikovaná k ražbě českých mincí.

21 LET ZKUŠENOSTÍ

Pro vaši spokojenost pracuje tým 12ti specialistů...

GARANCE VÝKUPU

Co u nás koupíte, to u nás i prodáte...

ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Získáte exkluzivně pouze u nás.

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU

ZAJÍMAVÉ RAŽBY z Aukce 11, Macho & Chlapovič

11. aukce společnosti Macho & Chlapovič přinesla tradičně mnoho zajímavých kousků.

Proběhla ve dnech 14.-15. listopadu, takže výsledky jsme bohužel do doby uzávěrky doložit nemohli. Přinášíme tedy alespoň náhled zajímavých položek.

Mincovna Praha
Ražba českých dukátů v období vlády Ferdinanda I. představuje jednu z nejzajímavějších kapitol české raně novověké numismatiky. České země chudé na zdroje přírodního zlata neposkytovaly panovníkovi dostatek suroviny pro výrobu zlatých mincí. V zemi naopak bohaté na zdroje stříbra představovala proto ražba dukátů pouze doplňkový zdroj panovníkových příjmů. Přestože v Kutné Hoře fungovala velmi výkonná a dobře vybavená mincovna, zlaté dukáty byly již za Jagellonců raženy výhradně v Praze. Objem ražby byl přitom tak malý, že prameny vůbec nezmiňují existenci pražské mincovny. Patrně se tak dělo v některé z pražských zlatnických dílen. Tato praxe se udržela i za vlády Ferdinanda I.. Teprve v roce 1539 byla v Praze zřízena mincovna, do které byla nečetná ražba dukátů přenesena. Ta však neměla dlouhého trvání – již v roce 1547 byla pro neuspokojující hospodářské výsledky mincovna zrušena. A s ní pravděpodobně ustala i ražba dukátů. Alespoň písemné prameny o ražbě zlata až do počátku šedesátých let 16.století zcela mlčí.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2016.

LIDÉ A PENÍZE Za historií české měny do Brna

Česká národní banka připravila pro zájemce o historii naší měny dvě nové výstavy.

V prostorách brněnské pobočky si mohou návštěvníci prohlédnout expozici „Lidé a peníze“, která mapuje vývoj peněz na našem území od jejích prvopočátků až po současnost. Dále je možné navštívit výstavu „Krása ve skle a kovu“, představující dílo výtvarníka a medailéra Jiřího Harcuby. Obě stálé výstavy byly slavnostně otevřeny 6. prosince za účasti guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka.

Expozice ČNB „Lidé a peníze“ již 15 let plní v pražské centrále nezastupitelnou úlohu v procesu vzdělávání nejširší veřejnosti v oblasti finanční gramotnosti. Její unikátnost tkví nejen v rozsahu sdělovaných informací, ale především v množství zajímavých předmětů, které si mohou návštěvníci prohlédnout.Také nově otevřená brněnská expozice, která vznikla v úzké spolupráci ČNB a Moravského zemského muzea, předkládá návštěvníkům prostřednictvím 32 panelů a 22 vitrín jedinečný pohled na historii peněz. Nabízí unikátní pohled na historii vývoje peněz a prezentuje ucelený vývoj měny v českých zemích s důrazem na odlišná specifika tohoto fenoménu na Moravě. Návštěvníci si mohou prohlédnout unikátní dokumenty dokládající historii měnové politiky, platidla, padělky a ukázky ochrany peněz v minulosti a současnosti.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2017.