Mincovna


Nová mincovna (Pachtovský palác)


Rozlehlá budova na nároží Celetné ulice a Ovocného trhu stojí na místě, kde byl ve 14. století dvůr české královny, který se tak nacházel v bezprostřední blízkosti Králova dvora.

Po smrti krále Václava IV. sídlo při cestě z bohatých kutnohorských stříbrných dolů koupila staroměstská obec a upravila je na mincovnu, která zanikla v roce 1434; znovu obnovena byla roku 1539 a pracovala až do roku 1783, kdy se zde usídlilo Zemské vojenské velitelství. Dnešní pozdně barokní stavbu nechal vybudovat mincmistr František Josef Pachta z Rájova v letech 1755 podle projektu J. J. Wircha, v roce 1784 ji upravil F. Heger a upravována byla i později. Zvláště cenný je portál s plastikami horníků a vojínů od I. F. Platzera z roku 1755. Část sklepů si zachovala pozdně gotický charakter, v přízemí jsou pozdně barokní klenby.



Zajímavým detailem desky jsou značky pražských mincmistrů, umístěné mezi slovy nápisu – celkem 22 mincmistrů působících v pražské mincovně v období 1537-1748. V roce 1848 došlo před domem k prvním srážkám mezi pražskými vzbouřenci a vojáky zemského vojenského velitele generála A. Windischgrätze. Při zásahu zahynula Windischgrätzova manželka, která zásahu vojska přihlížela z okna; není jasné, zda šlo o zbloudilou kulku, či zda se kněžna stala obětí politické vraždy. Od roku 1849 budovu vlastnilo ministerstvo spravedlnosti a zemský soud, soudním účelům slouží do současnosti.

Postavy, odvozené z legendy o bájném obru Atlantovi nesoucím nebeskou klenbu, použil patrně jako jeden z prvních italský malíř, sochař a architekt vrcholné renesance a začátku baroka Michelangelo Buonarroti. Ty, které zdobí portál nové mincovny jsou dílem sochaře Ignáce Františka Platzera (1711–1787). Jsou alegorií dvou horníků (vnější postavy) a dvou římských vojáků.