Návrat na úvodní stránku
Česky Slovensky English English Deutsch Deutsch  
Přihlášení | Košík | Registrace
PRAŽSKÁ MINCOVNA PRAŽSKÁ MINCOVŇA PRAGUE MINT PRAG MÜNZE CASA DE MONEDA MONNAIE DE PRAGUE ZECCA DI PRAGA CASA DA MOEDA PRAGA MENNICA PRAGA PRASKA KOVNICA NANE PRAG Пражский монетный двор Монетный двор Праге ковница Праг MYNTE PRAG MUNT PRAAG PUDINA PRAGUE RAHAPAJA PRAHA Mėtų Praha Mant Prag Monetărie Praga Menta Prága Nenexhik Pragë Piparmünt Praha Bạc Hà Praha μέντα Πράγα מטבעות מכון פראג 造币钱 सिक्का प्राग ミント プラハ 박하 프라하 پراگ نعناع โรงกระษาปณ์ ปราก  پودینہپراگ პრაღაში ზარაფხანა

Medailéři Pražské mincovny

Médailleur [-dajör], franc., umělec ryjec, který zabývá se řezáním čili rytím kolků neb želez k ražbě medaillí. V starších dobách byli to ponejvíce zlatníci nebo ryjci při mincovnách zemských i přináleželi k tak zvanému »mincovnímu příbuzenstvų (Münzverwandte), v kterémžto pojmenování zahrnováno vše, co působilo při zemských mincovnách jako personál úřední nebo pomocný. Od takového médailleura očekávána byla vždy práce lepší, důkladnější než od prostého řezače želez mincovních; on pracoval pro ražbu mince z pravidla též jen kusy hlavní – návrhy, hlavy panovníků a pod. Jeho hlavním polem působnosti bylo však rytí štočků medaillových pro dvůr nebo komory panovničí. Mimo tyto médailleury, kteří byli osobami spíše úředními, zabývalo se a zabývá prací médailleurskou vždy i hojně ryjců soukromých, kteříž ovšem, když prací svou zvlášť byli vynikli, často povoláváni bývají v úřad k mincovnám. ( Ottův slovník naučný )

Dnes se věnují medailérské práci sochaři, malíři a výtvarníci. Pražská mincovna spolupracuje s těmito českými a slovenskými výtvarníky.


B

Asamat Baltaev

Který obor jste si vybral jako první?
Šel jsem na rytce, protože i můj táta je rytec. Nejprve jsem vystudoval Střední uměleckoprůmyslovou a Vyšší odbornou školu v Turnově. Ve čtvrtém ročníku mě škola nabídla, abych se zúčastnil sympozia na „VOŠce“ v Jablonci nad Nisou. Tam jsem viděl ty ateliéry, bavil se s učiteli, a tak mě napadlo studovat dál a rozvíjet se v oboru právě tam. Nastoupil jsem tedy ještě na jabloneckou Vyšší odbornou školu. Rodiče byli rádi, chtěli, abych ještě v Čechách zůstal a dál se zdokonaloval. V Turnově jsem studoval rytectví, v Jablonci byla hlavně ta medaile. 

 

Bejvl Jaroslav

Jak jste se dostal k návrhům mincí a medailí?
Ještě v době studií jsem se jednou v novinách dočetl, že Česká národní banka vypisuje soutěž na minci Jana Nerudy. Tak jsem si řekl, že to zkusím a zažádal si o podmínky. Hned napoprvé jsem získal mimořádnou odměnu, což mě povzbudilo k další účasti v soutěžích, a pak už se to rozjelo.

 

C

Petra Lamačová - Čánská

Máte nějaké vyhraněné historické období, z něhož čerpáte inspiraci?  
Je těžké vyzdvihnout jedno historické období, které mě zajímá, inspiruje. Co se týče obecných dějin umění, nikoliv jen těch numismatických, tak je to asi období renesance, potažmo antiky. Každá doba má své velké osobnosti, tak pak si dovolím vyzdvihnout jména umělců. Líbí se mi práce Berniniho, Caravaggia v baroku, stejně jako souputníka realistů a impresionistů sochaře Augusta Rodina.  

 

D

Dostál Jiří

Popište okolnosti vzniku medaile s Barackem Obamou?
Byla to rychlá akce. Na vypracování návrhů jsem měl jen několik dnů, možná to nebyl ani týden. K dispozici bylo asi patnáct Obamových portrétů, podle nichž jsem se ho naučil kreslit nazpaměť a vytvořil pak takovou syntézu.

 

Dostál Vojtěch

Máte oblíbené dějinné období, jež vám přináší inspiraci?
Z hlediska medailérství v dějinách umění nemám jedno oblíbené období. V každé době najdeme krásné medaile nebo mince. Velice rád ale jezdím do Itálie, kde si prohlížím památky italské renesance. Z této doby bych rád zmínil nádherné medaile Pisana.

 

E

Tereza Eisnerová

Medailérská tvorba má blízko k historii. Které období je vám osobně nejbližší?
Velmi se mi líbí secese, nejdříve mi sice nebyla tak blízká, postupem času jsem si k ní ale našla cestu, nejvíce se mi na ní líbí použití rostlinných i zvířecích motivů v ornamentu, které mě také částečně inspirují v mé medailérské práci. Oslovují mě ale nejrůznější styly a umělci, mnohdy z úplně protichůdných žánrů: impresionismus, expresionismus, Giacometti, Germain Richier, Louise Bourgeois, úžasné reliéfy Giacoma Manzù a spousta jiných.

 

F

Zbyněk Fojtů

Pocházíte z Valašska, žijete v Praze. Nebývá vám občas smutno po rodném kraji?
Hlavně dříve bývalo. Postupem času už jsem si zvykl, když ale přijedu na Moravu, hlavně na Valašsko, tak to srdce tam pořád je a vzpomínky jsou silné. Vracím se tam velice rád, nicméně podaří se mi to tak jednou, dvakrát do roka. 

 

H

Jiří Harcuba

Máte velký vztah k filozofii. Který směr vás nejvíce ovlivnil?
Já bych neřekl, že nějaký určitý směr. Mám ale jednu knihu, kterou kdyby hořelo, bych si při útěku vzal s sebou. Jedná se o filozofický slovník Vladimíra Neffa a koupil jsem ho tři roky po válce. On ho napsal naprosto výborně, srozumitelně a ještě přidává svůj osobní pohled. Je to kniha, která už sotva drží pohromadě, ale mám ji pořád za hlavou, a kdykoliv v noci nemůžu spát, tak si v ní čtu.

 

Miroslav Hric

Medailérská tvorba má blízko k historii. Které období je vám osobně nejbližší?
Rád se vracím k dílům mistrů, především z vrcholných období renesance. Obdivuji jejich zručnost a řemeslnou dokonalost, provedení modelace i samotnou ražbu medailí a mincí. Velkou výzvou je pro mě i výstižné zpracování historických témat z dnešního pohledu. Zastávám však názor, že návrh by měl zrcadlit současnost. Ať už kompozicí, ale i způsobem, jakým přistupujeme k tvorbě návrhu a nastudování daného tématu.

 

Otakar Hošek

V čem spočívá váš podíl při vzniku novém ražby?
Především v přípravě digitálního skenu sádry na obrobení. Každý umělec využívá jiné metody při vytváření svého díla, tudíž každá připravená sádra vyžaduje specifický přístup. Jedna z nejčastějších úprav je například korekce výšek, jelikož ty autor na sádře nemůže přesně odhadnout, ale v počítačovém náhledu vidíme přesně, kde je co třeba vyvýšit, nebo snížit. Další častá úprava je vlastně retuš – sádra jako materiál se opotřebovává a mohou se na ní objevit nějaké nedostatky, jako různé bublinky, či nechtěné škrábance. Všechny tyto nedostatky se musí zahladit. Jakmile je reliéf takhle ošetřen, určí se parametry na výslednou raznici, určí se, jaké nástroje danou raznici obrobí a tato data jsou poslána dále do výroby.  

 

CH

Charvát Luboš

Původně jste vystudoval obor rytecký. Kdy jste se sám stal aktivním tvůrcem numizmatiky?
K navrhování medailí a mincí do soutěží jsem se dostal až při práci učitele na Střední uměleckoprůmyslové škole v Jablonci nad Nisou, kde se soutěží zúčastňovalo více výtvarníků i studentů. Abych se přiznal, tak se nepovažuji za výtvarníka, ale především za řemeslníka. Vždy mě velice bavilo rytectví.

 

K

Daniela Kartáková

Co bylo příčinou, že jste si vytvořila tak silný vztah k Itálii?
Za studií mě tam vyslali na tříměsíční pobyt a hned se mi v Itálii zalíbilo. Objevila jsem Carraru s jejími proslavenými mramorovými lomy, které mimochodem navštěvoval už Michelangelo. Mramor je svým způsobem takový jemný, až něžný a práce s ním mě začala velice bavit. Do Carrary se ale vracím nejen z uměleckých důvodů. Pobyt tam je příjemná změna a vždycky se pak vracím dobita čerstvou energií.

 

L

Tomáš Lamač

Kdy jste se napevno rozhodl stát se rytcem?
Bylo to v průběhu studia, jak jsem se s rytectvím postupně seznamoval a přicházel na to, že mě tato práce baví. Na základě toho jsem se pak rozhodl pokračovat na Vyšší odborné škole, kde už se jednalo o úzkou specializaci na raženou medaili a minci.

 

N

Lenka Nebeská

Kdyby to bylo na vás, jaké události nebo osobnosti byste ráda věnovala medaili?
Když dělám autorské medaile, tak se nad tím občas zamýšlím. Na FIDEMu, který nedávno proběhl ve Skotsku, jsem se prezentovala dvěma bronzovými medailemi. Jedna z nich je věnována dvěma velkým osobnostem, které si podle mě zaslouží naší úctu. Často neoprávněně opomíjená Irena Sendlerowa a známý Nicholas Winton – skromní hrdinové, kteří zachraňovali děti v době druhé světové války. To jsou pro mě osobnosti, kterým jsem chtěla věnovat medaili, znázornit jejich příběh a připomenout tak opravdové lidi a události lidské historie, na které by se nemělo zapomenout.

 

O

Josef Oplištil

Ve srovnání se staršími českými medailéry je vaše kariéra pochopitelně relativně krátká. Kolik návrhů už jste stihl realizovat?
Podílel jsem se na deseti vydaných mincích pro Českou národní banku, ať už se jednalo o oboustranné návrhy, nebo jsem autorem jen jedné strany. Pak jsou tady čtyři realizace pro Českou mincovnu a další dvě pro Pražskou mincovnu. Těch soutěží pro Českou národní banku byly ovšem desítky.


Vladimír Oppl

Jste autorem mince Nové město pražské, která na přelomu tisíciletí získala titul Nejkrásnější zlatá pamětní mince na světě. Co pro vás tato pocta znamenala?
Je samozřejmě příjemné, když člověku někdo jeho práci pochválí, určitě se pak pracuje radostněji. O tom ocenění jsem se dozvěděl až s časovým odstupem. Byl to krásný pocit, ale nijak tu událost nepřeceňuji. Jak se říká: Světská sláva, polní tráva…

P

Mária Poldaufová

V Tokiu jste osobně převzala cenu za první místo v Mezinárodní soutěži v dizajnu mincí za rok 2011. Co pro vás toto ocenění znamená?
Pro mě tato událost znamená velice moc. Soutěže jsem se zúčastnila poprvé a hned jsem vyhrála, takže to vnímám jako takovou vrcholnou tečku za mojí tvůrčí činností.

 

R

Miroslav Rónai

Několikrát jste vystavoval v zahraničí a měl tak možnost srovnávat. Jak je na tom slovenská a česká medailérská tvorba v porovnání s tvorbou světovou?
Česká a slovenská jsou samozřejmě srovnatelné. Ve srovnání se světem si nedovolím určit pořadí, neskromně jsem však přesvědčený, že se pohybujeme na špičce.

 

 

Ivan Řehák

Medailérská tvorba má blízko k historii. Které období je vám osobně nejbližší?
K historii jsem měl vždycky velmi blízko, nemůžu ale zmínit nějaké období, které bych preferoval. Pokud mám hovořit o preferencích, potom jsou to historické osobnosti, přičemž ani tak nezáleží v jakém oboru se prosadili. Ale určitě mám nejblíže k umělcům, výtvarníkům, hudebníkům a technikům a vynálezcům. Co mě osobně baví na historických tématech je pátrání po historických faktech, objevováním pro mě nových skutečností si vytvářím prostor pro inspiraci.

 

S

Miroslav Schovanec

Bavila vás práce na medaili s Krtečkem?
Musím se přiznat, že bavila. Byla to příjemná změna. Když se objevila možnost zpracovat Krtečka pro raženou medaili, neváhal jsem ani na chvíli. Zhostit se tohoto krásného tématu je zkrátka výzva, která se neodmítá. Karolíně Milerové, vnučce Zdeňka Milera a zakladatelce Nadace Zdeňka Milera, jsem předložil několik grafických návrhů. Z těchto nákresů si vybrala jeden, který jsem pak zpracoval do sádrových modelů a poslal ke schválení. Z toho pak vznikly dvě zlaté medaile.



Slámová Alžběta

Kde jste brala inspiraci při tvorbě návrhu pro medaili, která připomíná Antonína Langweila?
Výhodou je, že Langweilův model Prahy byl digitalizován, takže jsem si ho mohla virtuálně prohlédnout. Samotná Praha, průhledy mezi krásnými budovami, její věže a brány mi nabídly kompoziční řešení na výšku, které je použito u obou stran.

U

Josef Uprka

Jak vnímáte medaili či minci z filozofického pohledu?
Podívejte se, papír shoří, ale ražby nebo medaile odlité do kovů přetrvávají věky. Vždyť archeologové dodnes nacházejí mince, které jsou svědectvím o dobách minulých.

Bylo mnoho lidí, kteří měli nějakou fixní ideu a šli za ní celý život, nebo něco významného dokázali.  Ať už to byli třeba Komenský, Hus nebo Karel IV., určitě si zaslouží, aby jejich odkaz byl zaznamenán do něčeho téměř nezničitelného. Z jiného pohledu je to také vyjádřením úcty těmto osobnostem a zhodnocení toho, co za svůj život udělaly.



V

Jiří Věneček

Věnoval jste se průmyslovému designu, vytvořil nespočetné množství plastik i numismatických návrhů. Který z těchto oborů je vám vlastně nejbližší?
Nemůžu říct, že bych některému z nich dával přednost. Hlavně mě zajímají portréty, takže na pamětních deskách mám většinou podobiznu dotyčné postavy. Také jsem dělal hodně písmových pamětních desek. Nejraději mám, když tu práci můžu ovlivnit svýma rukama, při minimálním použití techniky.


Michal Vitanovský

Jste autorem nejvýznamnějšího českého státního vyznamenání, Řádu bílého lva. Při jeho návrhu jste byl svázán přísnými parametry, do nichž jste se musel vejít…
Je to tak. Jedná se o poměrně konzervativní disciplínu. Pokud jsou pevně vymezené mantinely, snažím se to v rámci pravidel napínat, kam to až jde a dát do toho omezeného prostoru co nejvíce vlastní tvořivosti. Nudilo by mě, kdybych končil příliš před touto hranicí. Řád Bílého lva je navíc soubor hned několika modelů: klenotu, hvězdy a řetězu, takže v každém se dalo najít kousek toho prostoru.

 

W

Majka Wichnerová

V roce 1965 jste s manželem odjeli do Izraele a po dvou letech zamířili do Německa. Právě tam jste výrazně rozvinula svůj talent. Kdo byl vaším učitelem?
Deset let po opuštění republiky jsem začala studovat sochařinu u profesora Burgeffa v Kolíně nad Rýnem. On byl také vynikající medailér, převzala jsem od něj techniku rytí do sádry, takže v mém případě se nejedná o modelování. V roce 1980 jsem udělala zkoušky, nastoupila do Burgeffovy mistrovské třídy a o sedm let později jsem se stala jeho mistrovskou žákyní. Obor se jmenoval volná plastika v architektuře.  

 

Z

Karel Zeman

Je vám bližší grafika nebo medaile?
Pro mě je příjemné, když můžu oba obory střídat. Člověk potom neupadá do nějakého stereotypu. Medaile i poštovní známky jsou vlastně miniatury a mědirytiny jsou také většinou malého formátu, takže v konečném důsledku je to podobné. Pro mě je nejpodstatnější téma, aby bylo zajímavé. Protože jsem se zabýval historií, jsou pro mě historická témata velmi příjemná a baví mě, když pak studuji dobové reálie, aby námět odpovídal skutečnosti. 

 

   









Nejvyšší soud odmítl tvrzení České mincovny a.s. Tisková zpráva.

Pražská mincovna a.s. je český výrobce ražeb z drahých kovů.
 

Mincovna | Novinky | Ražby na zakázku | Kalendárium | E-shop | Mapa | KontaktyOznámit chybu | Napište nám
Prazska-Mincovna.cz - Mincovna pro české sběratele. Mince a medaile z drahých kovů. ©2015 Pražská mincovna a.s.