TAIWAN
Notafilické poznámky
Tchaj-wan (též Formosa, 臺灣; 台湾, hanyu pinyin Táiwān [ dále v textu Taiwan] , tongyong pinyin Táiwan, Wade-Giles T‘ai-wan, tchajwansky Tâi-oân) je ostrov v jihovýchodní Asii, jenž je spolu s několika dalšími menšími ostrovy součástí Čínské republiky.
Čínská republika, mezinárodně nazývaná jako Republic of China (Taiwan), s mezinárodním kódem ROC je stát všeobecně známý po roce 1949 pod názvem Tchaj-wan. Většina území ostrova tvoří spolu s Peskadorskými ostrovy čínskou provincii Tchaj-wan. Název dle některých historiků je odvozen od pojmenování oblasti dnešního Tchaj-nanu domorodým kmenem Siraya. Fonetický přepis se postupně začal používat pro pojmenování celého ostrova. Portugalci, kteří Tchaj-wan objevili, mu dali jméno Ilha Formosa, což v překladu znamená Krásný ostrov; toto označení se částečně udrželo dodnes.
Na území ostrova Taiwan je měnový monetární systém tzv. tchajwanského dolaru, respektive oficiálním názvem nového tchajwanského dolaru (新臺幣 nebo 新台幣).Podle ISO 4217 je zkratkou měny TWD, která se však mění v široké míře v používaný symbol NT$. Měna je vydávána jednak centrální bankou Čínské republiky (Peoples Bank of China), ale také tchajwanskou bankou (Bank of Taiwan).
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2017.
českoMince Protektorátu Čechy a Morava Zajímavé ražby z Nume.cz
Mezi protektorátními mincemi nejsou až na nedostupné zkušební či pokoutné ražby ani žádné sběratelské rarity nebo alespoň vzácnosti.
Přesto jsou zajímavým dokladem nelehké doby a je s nimi spojena zajímavá historie, kterou si určitě stojí za to připomenout.
Protektorátní mince z let 1940-1945 nepatří mezi sběrateli k příliš oblíbeným ražbám. A to hned z několika důvodů. Připomínají nám dobu okupace – dobu, kdy československý stát zradou spojenců a také svou vlastní slabostí upadl do absolutní závislosti na nacistickém Německu. Ve srovnání s předválečnými československými mincemi jsou ty protektorátní nápadně strnulé až strohé a bez špetky optimismu. Ponurý vzhled má jistě na svědomí zejména unifikovaná ražba v jediném kovu – zinku, zpravidla šedě zoxidovaném. Ale také omezená nominálová škála a změněný motiv korunové mince, u které ženu „Republiku“ se snopem nahradila fádní jednička.
Po vzniku protektorátu Čechy a Morava byly pro potřeby peněžního oběhu nadále v kremnické mincovně raženy prvorepublikové mince ročníku 1938 v hodnotách 5 haléřů, 10 haléřů, 20 haléřů, 50 haléřů, 1 koruna a 5 korun. Ražba byla ukončena v průběhu roku 1940. Jejich platnost však neměla dlouhého trvání. S výjimkou stříbrných mincí, které zůstaly zákonným platidlem po celé období trvání protektorátu, ztratily prvorepublikové mince platnost v období od 31. července do 30. září 1941.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2013