Bitva u Hradce Králové – rozhodující střet prusko-rakouské války, k němuž došlo 3. července 1866. V bitvě se utkala rakousko-saská armáda pod velením Ludwiga von Benedeka s pruskou armádou, kterou vedl Helmut von Moltke. Rakouská strana utrpěla drtivou porážku.

Do bitvy u Hradce Králové se celkově zapojilo více než čtyři sta tisíc vojáků. Tím se stala největším vojenským střetem na českém území. Útok Prusů na rakousko-saské síly započal před půl osmou ráno. Zpočátku se armádě vedené rakouským vojevůdcem maďarského původu Benedekem dařilo útoky odrážet. Podíl na tom měly i moderní účinné kanóny s velkým dostřelem. Naopak při bojích na krátké vzdálenosti byli po technické stránce ve výhodě Prusové, kteří měli ve výzbroji pušky s rychlejším zadním nabíjením. Hlavní roli v rakouské porážce ale zřejmě sehrála strategická chyba, když se část důležitých Benedekových jednotek zapojila do několikahodinového boje s Prusy proniknuvšími za obranné linie. Chyběly tak na rozhodujícím úseku, přes který se Prusové v tichosti dostali až k vesnici Chlum v rakouském týlu. Překvapení pro rakousko-saskou generalitu bylo dokonalé, když na jejich ležení započala palba z Chlumu. Ani zoufalé protiútoky na návrší obsazené Prusy už situaci nezvrátily a Benedekovi nezbylo než zavelet k organizovanému ústupu.

Výsledku bitvy odpovídá i počet padlých: na rakouské straně to bylo kolem šesti tisíc mužů, Prusové přišli o dvě třetiny bojovníků méně. Porážka Rakouska znamenala nejen ztrátu některých území (Benátsko a Šlesvicko-Holštýnsko), ale též ústup z jeho velmocenského postavení.