1998 - b.k. - František Palacký

Dnem 10. června 1998 vydává Česká národní banka do oběhu pamětní stříbrnou minci k 200. výročí narození Františka Palackého, českého historika, filozofa a politika, zakladatele novodobého českého dějepisectví, organizátora české vědy, kultury a společenského života a ideologa českého národního obrození.

Při zachování stejného obrazu se mince vydává ve dvojím provedení ražby. V klasickém běžném a ve zvláštním špičkovém provedení tzv. proof. Mince kvality proof se od běžné mince liší v povrchové úpravě. Zatímco u běžné kvality je mincovní pole i reliéf leštěn stejně, u mincí proof je mincovní pole vyleštěno do vysokého zrcadlového lesku a reliéf je matován. Rozdílná je i hrana mincí, u běžné kvality je vroubkovaná, u kvality proof je hladká s vlysem " ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA + Ag 0,900 + 13 g +".

Mince v běžném i proofovém provedení jsou raženy ze stejné slitiny obsahující 900 dílů stříbra a 100 dílů mědi. Hrubá hmotnost mincí je 13 g, průměr 31 mm a síla 2,4 mm. Obdobně jako u každé ražby mincí jsou i u těchto mincí povoleny odchylky v průměru 0,1 mm, v síle 0,15 mm, v hmotnosti nahoru 0,26 g a v obsahu stříbra nahoru 1%.

Dominantou lícní strany mince je velký státní znak centrálně umístěný v mincovním poli. Název státu "ČESKÁ REPUBLIKA" je v neuzavřeném opisu . Nominální hodnota mince "200 Kč" je umístěna ve dvou řádcích nad státním znakem. Rubovou stranu mince vyplňuje profilový portrét Paleckého s pohledem vlevo. V rozděleném opisu je uvedeno jméno. "FRANTIŠEK", před portrétem a "PALACKÝ" za portrétem. Letopočty 1798 a 1998 se nacházejí pod límcem při dolním okraji mince. Autorem návrhu pamětní mince je akademický sochař Vladimír Oppl. Iniciály jeho jména "VO" jsou umístěny vedle písmena "L" ve slově "PALACKÝ". Ražbu provedla Česká mincovna a.s. v Jablonci nad Nisou, jejíž značka je umístěna na lícní straně mince uprostřed pod státním znakem.

Ke každé minci se zdarma přikládá tzv. katalogová karta pohlednicového formátu ve světle okrové barvě. Mince je vyobrazena stříbrně s plastickým reliéfem, technikou tzv. suché pečeti. Text je dvojjazyčný v češtině a angličtině. Pro běžné i proofové mince je samostatná karta.

Nerealizovaný návrh mince
sádrový model
Mgr. Petr Horák

200. výročí narození Františka Palackého

Soutěž na návrh pamětní mince k 200. výročí narození Františka Palackého se stala jakýmsi testem kvality portrétní tvorby výtvarníků účastnících se soutěží na návrhy pamětních mincí. I když výstava „Česká medaile 1982/1996“ pořádaná Asociací umělců medailérů v závěru roku 1996 na Pražském hradě představila řadu kvalitních, moderně pojatých portrétů, v české mincovní tvorbě se v současné době portrétům až na výjimky příliš nedaří. Škála provedení a možnosti výběru jsou příliš úzké vzhledem k nedostatku schopnosti většího počtu autorů vystihnout podobu portrétované osobnosti. Existuje také jakési vakuum ve schopnosti oslavit osobnost na minci nebo na medaili jinak než portrétem nebo portrétem v kombinaci s dalšími atributy. Nepočítáme-li minci s vyobrazením sv. Vojtěcha podle historické předlohy, je posledním takovým soudobým pokusem v české mincovní tvorbě Harcubova pamětní mince k výročí narození Jean-Baptisty Gasparda Debureau.

Do soutěže na návrh pamětní mince Františka Palackého, rodáka z Hodslavic, bylo zasláno 23 sádrových modelů. Komise opět konstatovala vysokou profesionální kvalitu předložených návrhů po věcné i technické stránce. Přes toto konstatování však byly do II. kola soutěže vybrány pouze čtyři z nich a do závěrečného III. kola jen dva. Důvodem byla především podoba Palackého, která se na řadě návrhů velmi vzdalovala od historické předlohy. V anonymním hodnocení dala komise přednost realističtěji pojatému portrétu z profilu, jehož autorem je Vladimír Oppl, před expresivní modelací tříčtvrtečního portrétu na návrhu Jiřího Harcuby, poněkud připomínajícího Horákovo pojetí portrétu na pamětní minci P. J. Šafaříka.

První cena, která byla udělena návrhu Vladimíra Oppla, byla komisí snížena s doporučením, aby autor znovu přešetřil některé anatomické detaily portrétu. U Harcubova návrhu komise rovněž konstatovala několik nedostatků v tlumočení portrétních zkratek, které tak portrét vzdálily od historické předlohy. Vladimír Oppl připomínky komise respektoval a upravený návrh byl v ateliéru jablonecké mincovny převeden do razidel. Mince byla dána do oběhu 10. 6. 1998

Prameny:

ČNB sekce peněžní a platebního styku

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU

Singapore International Coin Fair 2012 Pražská mincovna se představila v Asii

Nové Město pražské, korunovace Václava II. nebo třeba světoznámé Pražské Jezulátko.

To jsou jen některé z řady medailonů z drahých kovů, které Pražská mincovna a. s. představila na prestižním mezinárodním mincovním veletrhu v Singapuru (Singapore International Coin Fair 2012). Ten se konal na přelomu března a dubna.

Po úspěšné únorové prezentaci na berlínském World Money Fair, je to tak letos již druhá významná akce, na níž se nejmladší evropská mincovna uvedla.
Mezi jejími novinkami nechyběl například ani nedávno vyražený medailon Pražské Jezulátko, vyvedený z ryzího zlata podle návrhu akademického sochaře Vladimíra Oppla. Pozornost poutaly i unikátní medailony ve tvaru poštovní známky, s nimiž Pražská mincovna bodovala už na loňském mezinárodním veletrhu Sběratel v Praze.
„Naši účast v Singapuru vnímáme také jako propagaci české medailérské školy. Ta snese srovnání s tím nejlepším, co ve světě numismatiky existuje a každé mezinárodní zviditelnění si rozhodně zaslouží,“ uvedl předseda představenstva Pražské mincovny a.s. Pavel Trtík.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2012.

Ve stínu otce vlasti Čeští Lucemburkové na litých a ražených medailích

Ze všech panovnických dynastií formujících české dějiny, vydali jen Lucemburkové osobnost, která spolehlivě zastínila všechny ostatní.

Ke Karlu IV. vzhlížely už generace obrozenců. Jeho vysoká prestiž přetrvala až do současnosti a tak se uplatňuje třeba i v dnešních soutěžích popularity historických osobností. Právě proto by mohlo být zajímavé podívat se na jeho příbuzné, kteří stojí na méně osvětlených místech.

Když smrtí Václava III. roku 1306 skončila v Českém království sága Přemyslovců, vystřídala je cizí dynastie, Lucemburkové. Sňatkem Elišky Přemyslovny a Jana Lucemburského se oba rody příbuzensky propojily. Jejich střídání tak proběhlo organicky a vcelku pokojně, když uvážíme, jaká krveprolití v takových situacích často nastávají. První Lucemburk na českém trůnu se z nevýrazného mladíka časem profiloval jako postava evropského formátu. Jan Lucemburský, ve své vlasti dnes známý jako Jan Slepý, má u nás několik zjednodušujících charakteristik. Podle osobního založení je možné jej vnímat jako vychytralého diplomata, lehkomyslného marnotratníka, nebo jako dobový prototyp rytíře. Když přehlížím své četné realizace, které jsem mu věnoval, je jasné, že jsem preferoval posledně uvedenou charakteristiku. Výjimkou není ani litý medailon s portrétem, který jsem v osmdesátých letech dělal jako model pro ražbu, o níž tehdy ovšem nebyl zájem. Druhá strana je věnována Janovu mládí na lucemburském hradě Bock. Také mé další lité práce, Janovi zasvěcené, se točí kolem jeho rytířských cest po Evropě a smrti v bitvě u Crécy. Kulatému výročí této bitvy je věnovaná ražba z roku 1996. Motiv z Janovy pečeti se ještě podařilo v devadesátých letech uplatnit na jedné medaili Armády ČR, kam jako součást našich nejlepších vojenských tradic určitě patří.
Dolnobavorská vévodkyně Markéta Lucemburská, jejíž medaili mi letos zadala Pražská mincovna, patří k Janovým dětem. Sourozenci slavného Karla IV. (křtěného jako Václav), měli také dramatické osudy a Markéta to svým životem naplňuje. Když zemřel její manžel roku 1339, upadla do nemilosti císaře Ludvíka, nepřítele Lucemburků, který jí pak v Bavorsku znepříjemňoval život, jak mohl. Nakonec se vrátila do Prahy. Přípravy na další dynastický sňatek s polským králem už Markéta Lucemburská nepřežila a zemřela jen dva roky po svém manželovi.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2013